Nejlepších superpotraviny a důvody proč jsou super
Superpotraviny je označení, které se používá pro potraviny, jako je špenát, fazole, sladké brambory, losos, ovoce, ořechy, celozrnné výrobky a lesní plody, které jsou bohaté na živiny. Jedná se většinou o rostlinné zdroje potravin, avšak neexistují žádná přesně stanovená kritéria pro to, které potraviny můžeme nazývat superpotravinami a které už ne. Spousta odborníků se shoduje na tom, že termín „superpotraviny“ je spíše marketingový termín pro potraviny, než skutečná super skupina potravin.
Mezi takové sporné superpotraviny tak můžeme zařadit například zelený čaj. Ano, je plný antioxidantů, ale ten, který se k nám obvykle dostane ze supermarketů, může být smíchán s méně kvalitními čaji. Nemluvě o tom, že většina Čechů si ho ještě dosladí. Také některé džusy z ovoce (a to i takové, které se na první pohled jeví jako kvalitní), mohou obsahovat vysoké množství přidaného cukru. Pokud tedy chcete odpovědět na to, co jsou superpotraviny, odpověď může být, že to jsou potraviny, které jsou bohaté na živiny, vitamíny a minerály a zároveň neobsahují žádné jiné příměsi.
1. Zelený ječmen
Na pultech lékáren nebo v regálech drogerií, v oddělení se zdravou výživou jste jej už určitě zahlédli. Zelený nebo mladý ječmen – tak se obvykle nazývá jemný zelený prášek, který v poslední době velmi získává na popularitě. Mladé zelené lístky ječmenu překypují úžasnou kombinací velmi důležitých živin. Složení ukazuje na přítomnost 20 aminokyselin, z nichž 8 si lidské tělo neumí vyprodukovat samo. Na rozdíl od zrn ječmene, se kterými se pak dále pracuje, je zelený ječmen přirozeně bezlepkový. Mimo jiné obsahuje mladý ječmen velké množství vitamínů, minerálů a stopových prvků. Může dokonce pomoci při některých nemocech a nebo při hubnutí.
2. Chlorella
Jde o druh jednobuněčné řasy, která se dokáže velmi rychle množit v čerstvé vodě. Přestože byla chlorella objevena kolem roku 1890, popularitě se začíná těšit především až v poslední době, kdy se lidé začali více zajímat o zdravý životní styl. Přitažlivá je obsahem široké škály minerálů, vitamínů, aminokyselin, chlorofylu a antioxidantů. Unikátní složkou chlorelly je však tzv. chlorellový růstový faktor (CGF). Již dlouhá léta se vědci zabývají právě výzkumem tohoto faktoru a ukazuje se, že podporuje regeneraci tkání, především dělení a růst buněk. Posiluje schopnost organismu likvidovat cizorodé bakterie a má pozitivní vliv na celkovou obranyschopnost lidského těla.
3. Spirulina
Dalším, zdánlivě nenápadným zázrakem, který je často řazen mezi superpotraviny je právě tato modrozelená sinice názvem Spirulina. Spirulina je často mylně řazena mezi řasy, nicméně jedná se o sladkovodní sinici. Již starověcí Aztékové ji využívali jako primární zdroj bílkovin, ale mimo to také obsahuje velmi významnou kombinaci vitamínů a minerálů, které doplňují energii. Pro vegetariány a vegany představuje náhradu za proteinové přípravky ze živočišných zdrojů. Mezi pozitivní účinky, které jsou jí připisovány, patří například to, že má pomáhá při ledvinových onemocněních, zvyšuje obranyschopnost a přispívá k rychlejšímu hojení ran.
4. Zázvor
Lehce pikantní zázvor byl používán po celá léta nejen jako lahodné dochucovadlo, ale zároveň i jako přírodní lék na všechno – od podrážděného žaludku až k nežádoucímu zánětu. Můžete s ním bojovat proti nachlazení a chřipce, stejně jako jej mohou používat těhotné na těhotenské nevolnosti.
5. Omega 3
Omega 3 mastné kyseliny, nejčastěji ve formě rybího oleje, jsou doplňkem, kteří mnozí odborníci na výživu, a dokonce i lékaři považují za naprostý základ suplementace společně s multivitaminem.
Dalším dobrým zdrojem omega-3 je pak maso z volně se pasoucí skotu. Běžné hovězí však obsahuje více omega-6 mastných kyselin. Živočišná strava s obsahem omega-3, jako jsou ryby a trávou krmené hovězí obsahují EPA a DHA, které jsou pro tělo nejsnáze využitelné.
EPA (kyselina eikosapentaenová)
Kyselina eikosapentaenová (EPA) je omega-3 mastná kyselina s řetězcem čítajícím 20 atomů uhlíku. Nachází se zejména v tučných rybách, mořských plodech a rybím oleji. V organismu má řadu velice důležitých funkci. Působí například pozitivně v boji s duševními onemocněními, zejména je využívaná při léčbě depresí.
DHA (kyselina dokosahexaenová)
Kyselina dokosahexaenová je omega-3 mastná kyselina obsahující ve své molekule řetězec 22 atomů uhlíku. Nachází se zejména v tučných rybách, mořských plodech, rybím oleji a řasách. Tato kyselina je velice důležitá pro náš mozek – je součástí buněčných membrán, a to zejména v mozku a nervových buňkách. Její podíl v mozku mezi polynenasycenými kyselinami je až kolem 40%. Tuto kyselinu je velice důležité přijímat v těhotenství, neboť je důležitá pro správný vývoj nervového systému plodu a zároveň je DHA.i součástí mateřského mléka.
ALA (kyselina alfa linolenová)
Kyselina alfa linolenová (ALA) je omega 3 mastná kyselina s 18 atomy uhlíku v řetězci. Nachází se v rostlinných potravinách s vysokým obsahem tuku, zejména ve lněném semínku, chia semínkách a vlašských ořeších. Je sice nejběžněji v potravě přijímanou omega-3 mastnou kyselinou, ale v těle není příliš aktivní. K tomu, aby byla aktivní, je potřeba, aby se přeměnila na EPA nebo DHA. Tento proces je však u lidí poměrně neúčinný, proto se doporučuje pro zajištění dostatku omega-3 mastných kyselin konzumovat zejména dostatek výše zmíněných dvou.
JAKÉ JE OPTIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ, KTERÉ BYCHOM MĚLI PŘIJÍMAT?
Jak je tomu ve výživě zvykem, vlastně neexistuje všeobecně platné doporučení, kolik jich za den přijímat. Nicméně jakési obecné doporučení je konzumovat 1-3g omega-3 za den. Ideální je omega-3 užívat s jídlem a to konkrétně bohatým na sacharidy a aminokyseliny. Vhodná doba je ráno, či po tréninku, protože omega-3 stimulují anabolické děje. Denní dávku je lepší rozdělit, protože by mohlo dojít k problémům s trávením.